Změnila jsi se...

Je něco málo po půl druhé ráno a já nespím, ne že bych předtím neměla v plánu spát, ale nejdřív stále kapala voda v koupelně a když už konečně to přestalo, tak moje příšera chlupatá byla zvraceč. Teď když konečně mám možnost usnout, tak vlastně nespím, hlavou se mi honí spousty myšlenek a nedalo mi to je nesepsat. Takové věci většinou do rána nevydrží.
Před 5 lety jsem poznala člověka, co mi do života přinesl hrozně moc, skvělé zážitky, cestování a věci o kterých jsem vždy snila. Jenže to celé zaslepilo mojí stránku tolerance a odpouštění. Odpustila a tolerovala jsem víc, než bych kdy uznala za vhodné. A to také na mě zanechávalo šrámy, nutilo mě to dělat kompromisy a snažit se být člověkem, jakého by mě chtěl mít. Celých těch 5 let jsem si den ode dne připadala nedokonalejší a horší, malá prsa, hnusné nehty, vysoká váha a problém mluvit s cizími lidmi, natož si udělat nějaké přátele. Měla jsem pocit, že měnit se tímhle směrem je správné, bála jsem se tu osobu ztratit. Z lásky? Ze zvyku? Že to je člověk co mě opravdu zná? Nevím...
A nevím, jestli je to tím, ale od chvíle kdy jsem tohoto člověka konečně vyhodila ze svého života jsem se změnila nejvíc, víc jsem se začala podobat tomu jak jsem chtěla, našla si nové přátele a udělala úžasné plány, i když se hroutila jedna věc za druhou, lidé, kterým na mě záleželo mě ve finále podrželi. Vyzkoušela jsem spousty věcí, o kterých jsem vždy mluvila že zkusím a nezkusila. Začala jsem pracovat na nových zájmech o kterých jsem slýchala, že budou zbytečné.
Když se na sebe a svůj život podívám teď vidím tam jisté "načítání 65%", předtím? To bylo tak "error 1%".
Často jsem doma slýchala větu "nic se netočí jen kolem tebe", ale až teď mi došlo, že je to můj život a můj svět a můj příběh a ten se kolem mě prostě točit bude ať je to sobecké jak chce.
Takže ano, změnila jsem se, měním se, je jedno jak to nazvete, ale všechno dělám pro sebe a pro své štěstí a pokud to štěstí zahrnuje měnit se, rozhodně si v tom dál bránit nenechám. Všem lidem, kteří v mém životě podporují má rozhodnutí děkuji a vážím si toho. Já věci nezapomínám.

Teď už snad s prázdnou hlavou ve dvě ráno dobrou noc.