Kofeinová dieta

Přemýšlela jsem, jestli tento článek vůbec psát. Ale vlastně proč ne, třeba to někomu něco předá a třeba se prostě jen pobavíte nad mojí zkušeností.

Minulý rok jsem se dozvěděla o kofeinové dietě. Jelikož jsem strašný závislák na kofeinu, říkala jsem si, že by to nemusel být úplně špatný nápad.

Tak jsem si vybrala únor tohohle roku. Proč únor? Důvodů bylo několik - únor je kratší měsíc, není to měsíc, kdy musím fungovat na 100% a šla jsem na tetování, před kterým by se také nemělo kvůli ředění krve.

Tak a bylo to tady. 31. Ledna jsem si dala své poslední kafe a začalo to. První 3 dny před tetováním proběhly vlastně docela v pohodě, první krize nastala až ten čtvrtý, kdy jsem an to tetování měla jet a ze stresu jsem si ho opravdu moc chtěla dát, ale nemohla.

Jak ale moje kofeinová dieta dopadla? U tatéra se mi udělalo zle a musela jsem vypít colu. A tím jednoduše moje kofeinová dieta nedobrovolně skončila. Vtipné že? Člověk se snaží a pak se mu to takhle překazí. Tak jsem si alespoň pak dala za odměnu velké karamelové latté.

ALE rozhodla jsem se, že to nevzdám, tak jsem si dala týden kofeinu a pak, že začnu od znovu.

Najednou, když jsem se netěšila na tetování, šly první dny poměrně hůř, ale šlo to. Bohužel po těch prvních třech dnech, kdy jsem se tak moc snažila jsem zjistila, že jsem vlastně snědla potraviny s kofeinem a nedošlo mi to. Takže se to celé zase posunulo.

Když jsem měla za sebou tohle všechno, řekla jsem si, že dost, že tohle nejde. A začala jsem si všechno pořádně hlídat a měsíc opravdu bez kofeinu začal.

Přiznám se vám, že jsem největší problém, kterým byl chuť na kávu vyřešila alespoň částečně a to, že jsem si sehnala bezkofeinové kapsle do kávovaru. Není to nejlepší, ale ani nejhorší.

Měsíc ubíhal celkem rychle, neměla jsem žádné větší krize. Větší krize ale přišla s chutí na coca colu k jídlu, to bylo určitě horší než to kafe, ale zapřela jsem se a opravdu jsem celý kofein vyřadila.

Další krize nastaly, když mě někdo pozval na kafe, moc jsem s tím člověkem chtěla jít, ale zároveň tam nesedět "na sucho". Naštěstí jsem našla pár kaváren, které bezkofeinovou kávu také nabízí, ale i tak, nebylo to zrovna to nejlepší řešení. Přišlo mi, že moje okolí z toho tento fakt, že jsem vyřadila kofein nadšení nejsou. Často jsem slýchala věty typu "vždyť je to jedno" "vždyť to sama na sebe neřekneš". Jenže ono nešlo o to, že bych to na sebe neřekla, ale o to, že by to asi nemělo ten účinek jaký by mělo mít.

Jediný vlastně větší problém, který jsem zaznamenala byl, že jsem podstatně zvýšila konzumaci alkoholu zcela automaticky. To mě na jednu stranu mrzí, ale nějak mě to najednou k alkoholu táhlo mnohem víc.

Největší krize celé kofeinové diety nastala paradoxně dva dny před koncem a to, když jsem si chtěla jít sednout o volnu do kočičí kavárny, kde nic jiného než kafe neměly. Tak moc jsem si tam chtěla jít ke kočičkám sednout a zároveň se ve mě bil pocit, že to můžu o ty blbé dva dny ukončit dřív, že už je to vlastně jedno. Nakonec jsem odolala a tenhle zážitek jsem posunula. Ale paradoxně to byl nejhorší moment celé kofeinové diety - ten pocit, že už to můžu ukončit, ale zároveň ten pocit, že bych podvedla o dva dny sama sebe.

Teď sedím ve škole a už mám za sebou první doušky coca coly a byl to opravdu výjimečný pocit. A něco na závěř? Jestli bych doporučila kofeinovou dietu nebo ne?

Pokud jste opravdu závisláci a uvědomujete si to, určitě je to zajímavé. Hlavně tím vyzkoušíte svojí vůli s kterou je to opravdu těžké. Na jednu stranu už chápu kuřáky, co se snaží přestat.

Určitě to pro mě byla skvělá zkušenost a nelituji toho. Jestli si kofeinovou dietu někdy zopakuji? Asi ano.

Pokud jste něco podobného zkoušeli, určitě mi dejte vědět a já si dneska vychutnám svojí první kofeinovou kávu a už se na to moc těším. :)